Důl Frenštát a jeho proměna

V červenci 2022 začal státní podnik DIAMO do areálu nečinného Dolu Frenštát navážet celkem 214 tis. tun hlušiny, která bude sloužit k zasypání těžebních jam. Historie Dolu Frenštát se započala v roce 1981, ale dobývání černého uhlí zde nebylo nikdy zahájeno. Důl byl po celou dobu udržován v tzv. konzervačním režimu. V roce 2020 společnost OKD oznámila Ministerstvu životního prostředí záměr likvidace těžebních jam.

Návoz materiálu probíhá v souladu s rozhodnutím Ministerstva životního prostředí a závěry zjišťovacího řízení, v rámci kterého byly soustředěny připomínky a požadavky dotčených obcí a úřadů. Samotný zásyp těžebních jam má státní podnik DIAMO v plánu v květnu a červnu příštího roku. Po ukončení zásypu budou odstraněny povrchové stavby a objekty a celý areál bude sanován a rekultivován.

Z dolu se má stát jeden ze symbolů udržitelné budoucnosti Moravskoslezského kraje. Připravuje se zde realizace rozvojového projektu CERKA, který v sobě kombinuje řadu témat – energetiku, odpadové hospodářství, cirkulární ekonomiku, architekturu, urbanismus, podnikání, inovace, bydlení, cestovní ruch a volnočasové aktivity. Celý projekt by měl být realizován z prostředků Fondu spravedlivé transformace.

OKD prodlouží těžbu minimálně do konce roku 2023

Dne 30. 6. 2022 oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura a předseda představenstva OKD Roman Sikora prodloužení těžby černého uhlí.

OKD má dostatek energetického i koksovatelného uhlí a bude pokračovat v těžbě černého uhlí až do konce roku 2023. Vedení společnosti rovněž začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. Společnost zpracovala analýzu dalšího možného prodloužení těžby, ta ukázala, že prodloužení je možné.

Více informací najdete zde:

https://www.okd.cz/cs/media/tiskove-zpravy/okd-prodlouzi-tezbu-minimalne-do-konce-roku-2023-uhli-1

https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2022/okd-prodlouzi-tezbu-minimalne-do-konce-r-48065

První veřejná vodíková stanice v Česku

Dne 28. června 2022 uvedla do provozu společnost Vítkovice, a.s. první veřejnou vodíkovou stanici v České republice, která stojí u vjezdu do výrobního areálu Cylinders Holding v Ostravě. Plnicí stanice je určena pro osobní vozidla a otevřena bude několik hodin denně.

Stanice se kromě stavebních prvků a inženýrských sítí skládá ze tří základních částí: odolného zásobníku vodíku o objemu 7,26 tisíce m3, kompresoru
a výdejního stojanu. Stanice je koncipována jako menší, aby vyšla co nejrychleji vstříc potřebám zavádění vodíkových technologií do běžné praxe.

Více informací najdete zde:

https://www.msk.cz/cs/media/tiskove_zpravy/tiskova-zprava-_-vitkovice-uvedly-do-provozu-1–verejnou-vodikovou-stanici-v-cesku-12532/

Energie a kraj

K současnému dění v oblasti výroby elektrické energie vyrobené z uhlí se věnoval dne 23. června 2022 jeden z dílů pořadu Energie a kraj, který vysílá moravskoslezská regionální televize Polar již od začátku loňského roku. Podtitul pořadu Energie a kraj zní – Magazín o cestě od uhlí k alternativním zdrojům.

Hosty posledního odvysílaného dílu s názvem „Energetický mix v České republice je dobře nastavený“ byl Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR a Ing. Jakub Unucka, Ph.D., MBA, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. V pořadu se řešila zajímavá témata jako např. termín odchodu České republiky od využívání uhlí pro energetické účely, možnosti nastavení nového energetického mixu, dopad konfliktu na Ukrajině na oblast energetiky, vliv obchodování s emisními povolenkami na cenu energií a další.

Záznam z rozhovoru naleznete zde.

Vodíkový vlak v Moravskoslezském kraji

V květnu 2022 byl v několika městech Moravskoslezského kraje (Bruntál, Krnov, Opava a Ostrava) představen plně bezemisní vlak Coradia iLint, výrobce Alstom. Vlak je na první pohled k nerozeznání od klasických vlaků. Princip využití vodíku pro pohon vlaku je založen na chemické reakci mezi vodíkem
a kyslíkem, při které vzniká teplo. Teplo se transformuje na elektřinu, která vlak pohání. Nevyužitá elektřina se ukládá do baterie. Jedná se o čistou bezemisní technologii. Výkon vodíkového vlaku je srovnatelný s nejnovější generací dieselových vícenápravových jednotek, to je stejná maximální rychlost 140 km/hod. a srovnatelný akcelerační a brzdný výkon. Dle slov náměstka hejtmana Radka Podstawky se využití těchto vlaků zvažuje na Krnovsku a na dalších tratích v Jeseníkách v horizontu do roku 2030.

Využití vodíku v dopravě je pro Moravskoslezský kraj velmi aktuální téma a v této oblasti má kraj do budoucna veliké ambice. Vedle vodíkových vlaků se počítá i s vodíkovými autobusy a řeší se rovněž výstavba vodíkové infrastruktury.

OKD bude těžit uhlí o půl roku déle

Představenstvo OKD schválilo pokračování těžby černého uhlí na Karvinsku do druhého kvartálu roku 2023. Ministerstvo financí zároveň požádalo představenstvo a dozorčí radu o zpracování analýzy možného pokračování těžby do roku 2025. Tento požadavek souvisí se zajištěním energetické bezpečnosti státu, zejména po invazi Ruska na Ukrajinu.

Během celého roku 2022 plánuje OKD vytěžit zhruba 1,3 milionu tun uhlí. V první polovině roku 2023 pak dalších 450 tisíc tun. Přípravy důlních pracovišť pro rok 2023 začaly v těchto dnech. Nejvíc vagónů uhlí z posledního fungujícího Dolu ČSM zůstává v Česku, další míří k odběratelům z okolních zemí.
V případě dalšího možného prodloužení těžby by OKD muselo s přípravami začít nejpozději letos v červenci.

Více informací najdete zde.

Webinář Financování zelené transformace

Pod záštitou Ministerstva životního prostředí se dne 15. března 2022 uskutečnil pro širokou veřejnost webinář s názvem Financování zelené transformace.

Hlavním tématem webináře byla příprava a realizace transformace ekonomiky České republiky závislé na fosilních palivech na ekonomiku klimaticky neutrální. Postupně byly představeny možnosti financování prostřednictvím Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy, Fondu pro spravedlivou transformaci a Inovačního fondu. Akce proběhla ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Státním fondem životního prostředí.

ZDE Vám nabízíme záznam webináře.

Prezentace z webináře nabízíme zde.

Dopadová studie – Problematika odpojování konečných odběratelů a návrh optimalizace v soustavách centrálního zásobování teplem v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj se zaměřil na udržitelnost dodávek a přijatelné ceny tepelné energie konečným odběratelům. Dne 24. 1. 2022 vzala Rada kraje na vědomí Dopadovou studii Problematika odpojování konečných odběratelů a návrh optimalizace v soustavách centrálního zásobování teplem (dále „SCZT“) v Moravskoslezském kraji, jejímž zpracovatelem je Moravskoslezské energetické centrum, příspěvková organizace.

Dopadová studie byla vypracována na základě cílů nové Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje. Zadáním bylo zpracování studie zaměřené na problematiku odpojování od SCZT, včetně SWOT analýzy, právního posouzení v kontextu relevantní legislativy a návrhů opatření se zaměřením na výhody a rizika odpojování konečných odběratelů s možným následným rozpadem sítě.

Hlavní cíle teplárenství v Moravskoslezském kraji rozvíjené v dopadové studii v návaznosti na Dopadovou studii odchodu od energetického spalování uhlí v Moravskoslezském kraji z prosince 2020 jsou i nadále:
Spolehlivé a bezpečné dodávky tepla v souladu se smluvními podmínkami pro obyvatele, konečné odběratele v nebytovém sektoru a v průmyslu připojené k SCZT za cenu přijatelnou pro obě smluvní strany, a to s minimálním možným vlivem na životní prostředí, směřujícím až k využívání bezemisních technologií získávání tepla, jeho distribuci a užití.

V závěrech studie je mimo jiné doporučeno zachování účinných SCZT vč. optimalizace SCZT Ostrava s využitím prvků decentralizace. Byla provedena citlivostní analýza na vývoj cen emisních povolenek a vymezena horní hranice ceny, při jejímž překročení se stanou i účinné SCZT ekonomicky neudržitelnými. Rovněž byla na základě výsledků zpracované SWOT analýzy, právní analýzy odpojování konečných odběratelů, analýzy problematiky odpojování (příčiny, rizika, proces a fáze odpojování), navržena opatření k omezení nebo eliminace rizik odpojování, k zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky tepla a podpoře motivace konečných odběratelů využívat teplo z SCZT za přijatelnou cenu. 

Řada zjištění z analýz si zaslouží další pozornost a podrobnější rozpracování, proto rada kraje pověřila Moravskoslezské energetické centrum, příspěvkovou organizaci přípravou podkladů a odborných stanovisek pro projednání problematiky v oblasti optimalizace SCZT mezi Moravskoslezským krajem a ústředními orgány státní správy.

Dopadovou studii najdete zde.

Jádro a zemní plyn jako čistý zdroj energie

Evropská komise schválila dne 2. 2. 2022 tzv. taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, v rámci které došlo k dočasnému zařazení jádra
a zemního plynu mezi čisté zdroje energie. Pravidla taxonomie neomezují členské státy ve volbě energetického mixu. Měli by být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít investovat do udržitelných projektů, a slouží tedy k urychlení přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství.

Názory členských států na toto zařazení jsou zásadně odlišné. Pro Českou republiku a dále např. Polsko nebo Francii je schválení tohoto znění taxonomie pozitivní, jelikož tyto zdroje energie chtějí využívat při odstavování zdrojů využívajících uhlí a ropu. Rakousko ale kvůli tomuto rozhodnutí hrozí podáním žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Ke schválení taxonomie byl jednotlivými státy a Evropským parlamentem přenesen na Evropskou komisi mandát. Z tohoto důvodu již nemohou zasahovat do její podoby. Taxonomie může být odmítnuta jako celek, kdy by se k odmítnutí muselo vyslovit nejdéle do půl roku alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. Toto je dle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.

Mezi zásadní změny oproti původnímu návrhu taxonomie z přelomu roku 2021 patří zejména:

  • Zelený status budou mít pouze nové jaderné bloky se stavebním povolením vydaným do roku 2045.
  • Hlubinná úložiště vyhořelého jaderného paliva budou muset mít jednotlivé členské státy vybudovány do roku 2050.
  • Pro zemní plyn byly odstraněny dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a zůstala jen povinnost plně přejít na nízkoemisní plyny v roce 2035.

Zdroj:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3436710-evropska-komise-schvalila-podminky-pro-oznaceni-jadra-a-plynu-za-zelene-investice

https://www.euroskop.cz/8961/38431/clanek/ek-schvalila-podminky-pro-oznaceni-jadra-a-plynu-za-zelene-investice/

Seminář Transformace v uhelných regionech

Dne 1. 12. 2021 pořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a Ministerstvem životního prostředí seminář, jehož cílem bylo seznámit účastníky s aktuálními informacemi z Operačního programu Spravedlivá transformace. V rámci semináře byl představen plán proměny Moravskoslezského kraje v souvislosti s odchodem od uhelných zdrojů.

Účastníci byli seznámeni s podporovanými oblastmi transformace Moravskoslezského kraje jako jsou nové podnikání, kompetentní lidé, digitální
a kreativní region a další oblasti.

Předpoklad vyhlášení prvních ostrých výzev z OP ST je ve druhé polovině příštího roku. Pro Moravskoslezský kraj je v rámci tohoto operačního programu přidělena částka 18,9 mld. Kč.

Prezentace ze semináře můžete najít zde.

Seminář Transformace v uhelných regionech se konal i v Ústeckém a Karlovarském kraji. Prezentace ze seminářů naleznete na těchto odkazech:

Prohlášení Visegrádské čtyřky

Zástupci Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko) podepsali dne 18. 11. 2021 společné prohlášení, ve kterém je zdůrazněna nezbytná role jaderné energetiky pro dosažení klimatické neutrality a zajištění stabilních a bezpečných dodávek energií za dostupné ceny a respekt vůči právu členských zemí EU určit si podmínky pro tvorbu vlastního energetického mixu. Prohlášení je signálem pro Evropskou komisi, že státy V4 počítají mimo rozvoje obnovitelných zdrojů i s jadernými zdroji.

V prohlášení se dále uvádí, že vzhledem k nutnosti řešit klimatické změny velmi rychle je nutné, aby EU vytvořila podpůrný a přehledný rámec pro investice do všech technologií schopných snižovat emise skleníkových plynů včetně jaderné energetiky. Pro přechodnou dobu se to týká také zemního plynu, který v některých státech zajistí kritický přechod od mnohem emisně intenzivnějšího uhlí. Zástupci V4 dále sdělují, že dodržení principu technologické neutrality je nezbytným předpokladem energetické transformace v souladu s dekarbonizačními závazky do roku 2050.

Zemní plyn a jaderná energie by se proto měla zohlednit v tzv. taxonomii, která znamená schopnost realizovat poptávaný finanční rámec a udržet tržní stabilitu ze strany EU pro nové projekty. V otázce taxonomie a zajištění rovných podmínek pro jadernou energetiku byl již v březnu 2021 zaslán Evropské komisi společný dopis celkem sedmi zemí, následně v říjnu pak deklaraci o společném postupu následovala Francie, Česká republika, Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko (více ZDE).

Prohlášení ministrů zemí V4 ze dne 18. 11. 2021 je v anglickém jazyce k dispozici ZDE.

ENERGOLINKA Moravskoslezského kraje

S ohledem na současné dění na energetickém trhu týkající se ukončení činnosti některých dodavatelů energie, zejména společnosti Bohemia Energy, zřídil dne 4. 11. 2021 Moravskoslezský kraj ENERGOLINKU. Operátoři linky volajícím objasní současnou situaci a poradí jim, jak dále postupovat, také upozorní na možná úskalí nových smluv.

ENERGOLINKA 800 720 210 je bezplatná a je v provozu ve všední dny od 8 do 16 hodin.

Bezplatnou ENERGOLINKU provozuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje ve spolupráci s odborníky z Moravskoslezského energetického centra, krajské příspěvkové organizace.

Na webových stránkách Moravskoslezského kraje a Moravskoslezského energetického centra jsou přehledně umístěny nejčastější dotazy a odpovědi, které jsou na ENERGOLINCE řešeny.

https://www.msk.cz/cs/temata/chytry_region/energolinka—otazky-a-odpovedi-9330/

https://www.mskec.cz/aktuality/energolinka-moravskoslezskeho-kraje-69

DISKUZNÍ FÓRUM NA TV POLAR – ENERGETIKA

Moravskoslezská regionální televize Polar zařazuje do svého programu diskuzní fóra, na kterých jsou řešena zásadní témata Moravskoslezského kraje očima hlavních aktérů. Dne 23. 10. 2021 byla tímto tématem náhrada fosilních paliv a zapojení obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické energie v našem kraji. Do diskuze byli přizváni Jakub Unucka, náměstek hejtmana pro energetiku a průmysl, Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu, Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky, Tomáš Hüner, ředitel společnosti Smart Infrastructure a Štepán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Diskuzní fórum volně navázalo na pořad odvysílaný dne 11. 9. 2021 zabývající se přechodem na udržitelnější a ekologičtější hospodaření, které vyplývá
z Green Dealu neboli Zelené dohody pro Evropu. Dohoda si klade za cíl dosáhnout v Evropě v roce 2050 klimatické neutrality.

Shlédnutí diskuzí je možno na těchto odkazech:

Diskuzní fórum 11. 9. 2021.

Diskuzní fórum 23. 10. 2021.

Představení strategických projektů na Ostravsku a Frenštátsku


Kraj se připravuje na čerpání miliard z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Projekty, které byly doporučeny jako strategické, byly občanům představeny na dalších dvou veřejných projednáních.

Dne 23. 9. 2021 proběhlo projednávání projektů území Karvinska. V úvodu vystoupil primátor Statutárního města Ostrava, Ing. Tomáš Macura, MBA
a následovaly prezentace hejtmana Moravskoslezského kraje, prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc., 1. náměstka hejtmana kraje, Ing. Jakuba Unucky, MBA
a zmocněnce hejtmana kraje pro RESTART a uhelné regiony v transformaci, Mgr. Zdeňka Karáska.

Zástupci předkladatelů vybraných strategických projektů ve svých prezentacích shrnuli klíčové informace a v rámci bohaté diskuze zodpovídali dotazy přítomných účastníků.

Představeny byly tyto strategické projekty:

  • Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací
  • Technologická a podnikatelská akademie a digitální, inovační a mediální laboratoř
  • MUSEum+
  • Education District
  • REFRESH
  • Life & Environment Research Center Ostrava
  • Koncertní sál Ostrava

Dne 6. 10. 2021 proběhlo projednávání strategických projektů území Frenštátska. V úvodu vystoupil hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., starosta obce Trojanovice, Mgr. Jiří Novotný, následovaly prezentace 1. náměstka hejtmana kraje, Ing. Jakuba Unucky, MBA a Ing. Miriam Šůstková, vedoucí oddělení strategického plánování, která zastupovala zmocněnce hejtmana kraje pro RESTART a uhelné regiony v transformaci, Mgr. Zdeňka Karáska.

Zástupci předkladatelů vybraných strategických projektů představili klíčové informace a diskutovali s přítomnými účastníky o transformaci kraje.

Představeny byly tyto strategické projekty:

• Transformace po-hornické krajiny POHO JIH
• Gest-Net : Underground lab
• Centrum pokročilých technologií s využitím čisté energie Staříč a Chlebovice
• GREEN INNOVATION PARK PASKOV
• Green Energy Park Sviadnov
• CirkArena – Circular Economy R&D Centre
• Centrum veřejných energetiků
• TRAUTOM – Kompetence pro 21. století

Více informací o strategických projektech naleznete zde.

Transformační plán naleznete zde.

Veřejné projednávání strategických projektů

Kraj se připravuje na čerpání miliard z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Projekty, které byly doporučeny jako strategické, občanům představí na celkem třech veřejných projednáních. Lidé se s projekty nejen seznámí, budou se moci také ptát a projekty připomínkovat. Veřejná projednání se budou konat v Ostravě, na Frenštátsku, první z nich se uskutečnilo ve středu 1. září v Karviné.

Akce byla organizována městem Karviná, Regionální knihovnou Karviná, p. o. a Hrajemskrajem. Veřejného projednání se účastnilo více než 60 osob.

V úvodu vystoupil primátor města Karviná, Ing. Jan Wolf a následovaly prezentace hejtmana Moravskoslezského kraje, prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc.,
1. náměstka hejtmana kraje, Ing. Jakuba Unucky, MBA a zmocněnce hejtmana kraje pro RESTART a uhelné regiony v transformaci, Mgr. Zdeňka Karáska.

Zástupci předkladatelů vybraných strategických projektů ve svých prezentacích shrnuli klíčové informace a v rámci bohaté diskuze zodpovídali dotazy přítomných účastníků.

Představeny byly strategické projekty:

POHO Park a další projekty v rámci POHO2030 Karvinsko

  • EDEN Karviná – výzkumný a vzdělávací park
  • CEPIS – Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií
  • PODOLUPARK Karviná
  • TRAUTOM – KOMPETENCE PRO 21. STOLETÍ
  • Centrum veřejných energetiků

Více informací o vybraných strategický projektech naleznete zde.

Prezentaci z veřejného projednávání najdete zde.

Zpravodaj MŽP – Zelený RE:START

Ministerstvo životního prostředí začalo vydávat zcela nový zpravodaj s názvem „Zelený RE:START“, který přináší novinky z přípravy Operačního programu Spravedlivá transformace. Tento dotační nástroj se zaměřuje na řešení dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech České republiky – Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. První číslo newsletteru vydané v červenci 2021 přináší zejména informace o potenciálních strategických projektech těchto tří uhelných regionů.

Zpravodaj je ke stažení zde.

Výsledky dalšího zasedání Uhelné komise

Dne 20. července 2021 proběhlo osmé zasedání Uhelné komise, v rámci kterého bylo dohodnuto, že budou připraveny další scénáře útlumu uhlí v České republice reflektující vývoj ceny emisní povolenky. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček sdělil, že důležitý je průběžný scénář útlumu a budování nových zdrojů, a že se budou upřesňovat dopady v sociální oblasti a vliv na regiony.

Doporučení Uhelné komise ze 7. zasedání konaného dne 4. prosince 2020 ukončit v České republice využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038 vzala v květnu tohoto roku na vědomí vláda ČR a doporučila, aby byly v komisi dále podrobněji rozpracovány a vyhodnoceny podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí v české energetice.

Více zde:

https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/doporuceni-uhelne-komise-o-konci-hnedeho-uhli-v-roce-2038-projednala-vlada–261557/

Komise před prosincovým doporučením pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Karel Havlíček tehdy uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Prosincové rozhodnutí Uhelné komise označil Karel Havlíček za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi.

V Uhelné komisi budou pracovat dva noví členové, a to Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky a Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie, kteří nahradili Jiřího Koželouha z Hnutí Duha a Jana Rovenského z Greenpeace. Zástupci ekologických organizací rezignovali na svou funkci v komisi v prosinci minulého roku, a to s ohledem na nesouhlas s doporučením komise ukončit využívání uhlí až v roce 2038.

https://oenergetice.cz/uhli/havlicek-uhelna-komise-pripravi-scenare-utlumu-uhli-pri-vyssi-cene-povolenky

Vodíková strategie České republiky

V rámci mezinárodní konference konané dne 16. července 2021 představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu Vodíkovou strategii České republiky, která vznikla v kontextu Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální Evropu odrážející cíl Zelené dohody pro Evropu. Na konferenci vystoupil mimo jiné také zástupce Moravskoslezského kraje, který představil komplexní vizi rozvoje vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji (vodíkové údolí). Cílem vodíkové strategie je redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu v oblasti dopravy, chemického průmyslu, hutnictví železa, elektřiny a tepla, dalšího průmyslu, domácností a ostatních odběratelů. Součástí strategie je dále přehled programů, které mohou podpořit rozvoj této oblasti.

Vodíková strategie ČR je rozdělena do tří etap:

  • 2021–2025: prioritou bude využití vodíku v dopravě,

V České republice by měly být mimo jiné letos realizovány první veřejné plnící stojany s vodíkem pro dopravu (ČS Benzina v Praze a v Litvínově). Na trhu jsou také první auta na vodík – druhá generace vodíkového sedanu Toyota Mirai a dále Hyundai Nexo, který by měl být představen ve druhém pololetí tohoto roku.

  • 2026–2030: mohlo by začít ověřování využití vodíku v průmyslu,
  • 2031–2050: v tomto období by vodíková doprava měla být schopna fungovat bez dotační podpory a postupně nahrazovat dopravu založenou na fosilních palivech.; začne přestavba, příp. výstavba vodíkových plynovodů.

Na webových stránkách MPO jsou v podobě e-Booku „Vodíková strategie ČR“ k dispozici základní informace o strategii a dále „vodíkový“ videospot MPO.

Finální verze Vodíkové strategie České republiky bude zveřejněna po schválení vládou.

Více zde:

https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/mpo-predstavilo-vodikovou-strategii-cr-i-konkretni-vodikove-projekty–262453/

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mpo-cilem-vodikove-strategie-cr-je-redukce-emisi-a-podpora-hospodarskeho-rustu

Schválení Transformačního plánu Moravskoslezského kraje

Dne 24. června 2021 byly Regionální stálou konferencí MSK schváleny strategické projekty Moravskoslezského kraje a Transformační plán MSK pro praktickou realizaci Mechanismu spravedlivé transformace, který cílí na uhelné regiony.

Transformační plán MSK je jeden z podkladů pro Plán spravedlivé územní transformace (MMR) a obsahuje celkem osm tematických programů, kam chce MSK směřovat zdroje:

Strategické projekty byly vybírány regionálními i nadregionálními hodnotiteli a odborníky, kdy byl v několika kolech hodnocen zejména jejich transformační potenciál, připravenost a realizovatelnost. Celkem bylo Regionální stálou konferencí z 65 přihlášených projektových záměrů označeno za strategické 13 projektů. Jedná se o projekty kraje, univerzit, institucí i firem.

Z Plánu spravedlivé územní transformace bude vycházet Operační program Spravedlivá transformace (MŽP), ze kterého má náš kraj čerpat částku 18,9 miliard korun. Předpoklad čerpání evropských financí prostřednictvím programu je od začátku roku 2022. V rámci tohoto operačního programu by mělo být realizováno nejen 13 strategických projektů, ale i další projekty v rámci soutěžních tematických výzev. Celkově by z evropských financí chtěl MSK pro zlepšení úrovně života, ekonomiky a životního prostředí v regionu využít zhruba 100 miliard korun, a to dále např. z Modernizačního fondu a tradičních operačních programů.

Více najdete zde:

https://www.msk.cz/cs/media/tiskove_zpravy/miliardy-z-eu-se-vyuziji-na-transformaci-regionu–prvni-projekty-jsou-regionalne-schvaleny-8072/

Delegace do Slezského vojvodství

Dne 9.6.2021 se zástupci Moravskoslezského energetického centra, p. o. zúčastnili delegace do Slezského vojvodství, kde hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák spolu se svým polským protějškem, maršálkem Jakubem Chełstowskim, podepsal v Mramorové síni budovy Slezského parlamentu dohodu o vzájemné spolupráci a rozvoji přátelských vztahů mezi oběma regiony.

Více informací naleznete na stránkách Moravskoslezského energetického centra, p. o.

Výsledky jednání vlády České republiky dne 24. května 2021

Vláda ČR vzala na vědomí průběžné výstupy a doporučení Uhelné komise, pro kterou je z technického, bezpečnostního, ekonomického a z hlediska dopadu na produkci emisí realistickým datem útlumu uhlí rok 2038. Vláda Uhelné komisi doporučila podrobnější rozpracování a vyhodnocení podmínek, nástrojů a dopadů dřívějšího ukončení využití uhlí v energetice. Uhelná komise musí zpracovat:

  • podrobný harmonogram dekarbonizace pro jednotlivé typy zdrojů s ohledem na jejich emisní intenzitu,
  • návrh potřebných regulatorně legislativních nástrojů pro prosazování cílů vlády v této oblasti,
  • detailní zhodnocení a řešení ekonomických a sociálních dopadů v útlumem postižených regionech.

Další výstupy práce má Uhelná komise vládě předložit do 31. prosince tohoto roku. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dále vláda ČR projednala a schválila návrh na rozdělení 41 miliard korun z Fondu pro spravedlivou transformaci pro zmírnění dopadů útlumu těžby a využívání uhlí ve strukturálně postižených krajích. Pro Moravskoslezský kraj bylo vyčleněno celkem 18,9 mld. korun. Další prostředky jsou určeny pro Ústecký (15,8 mld. Kč) a Karlovarský (6,3 mld. Kč) kraj. Tyto peníze mají sloužit ke zmírnění jak sociálních, tak i ekonomických dopadů, například k omezení nezaměstnanosti, podpory restrukturalizace, ale i k obnově těžbou zdevastované krajiny. Rozdělení finančních prostředků proběhlo na základě vyhodnocení aktuálního stavu v jednotlivých regionech uvedeného v metodice Ministerstva pro místní rozvoj.

Úplné znění usnesení:

https://apps.odok.cz/attachment/-/down/IHOAC3DB9Q9K

https://apps.odok.cz/attachment/-/down/IHOAC3DB9WXT

Dohoda o partnerství – programové období 2021-2027

Ve dnech 6. a 7. května 2021 se uskutečnilo jednání Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj se zástupci Evropské komise. Cílem tohoto jednání byly kroky směřující k finalizaci klíčového dokumentu programového období 2021–2027 Dohody o partnerství, ve které jsou popsány základní cíle, charakteristiky a parametry využívání fondů EU. Dohoda je nyní ve fázi vypořádávání mezirezortních připomínek. Podrobnosti k Dohodě o partnerství naleznete zde.

V programovém období 2021–2027 bude mít Česká republika k dispozici 550 miliard Kč na politiku soudržnosti a dalších až 960 miliard korun z dalších evropských iniciativ. Alokace jednotlivých operačních programů byla schválena vládou České republiky v březnu 2021. První výzvy spadající do nového programového období 2021-2027 by mohly být v některých programech vyhlášeny na konci tohoto roku. Většina výzev by se pak začala vyhlašovat v první polovině roku 2022. Více informací k tomuto tématu naleznete zde.

Informace k přípravě programového období 2021–2027 naleznete na stránkách DotaceEU.cz

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby

Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Moravskoslezského kraje, státního podniku DIAMO a krajské společnosti Moravskoslezské Investice a Development, a.s. (MSID) podepsali dne 15. dubna 2021 v Praze Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby. Cílem spolupráce je systematická koordinace přeměny pohornické krajiny, sdílení informací a příprava konkrétních projektů, které povedou k posílení ekonomiky Moravskoslezského kraje, nabídce budoucích investic pro případné zájemce z řad firem a návratu krajiny lidem. Důraz bude kladen na inovativní a zelené technologie.

Přeměna části území mezi městy Havířov, Karviná a Orlová je připravována společností MSID v rámci transformačního programu POHO2030, který vychází z Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska (více na stránkách POHO2030).

Oficiální tiskovou zprávu Moravskoslezského kraje o této události naleznete zde.

Záznam podpisu memoranda je možno shlédnout zde.

Veřejná výzva k předkládání strategických transformačních projektů spuštěna

Moravskoslezský kraj vyhlásil dne 31. března 2021 veřejnou výzvu k předkládání potenciálních strategických projektů v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace. Tento operační program je zcela novým programem zaměřeným na řešení dopadů odklonu od uhlí v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji a je financovaný Evropskou unií z Fondu pro spravedlivou transformaci. Podpora bude vycházet z plánu spravedlivé územní transformace, který v současné době připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s dotčenými kraji.

K předběžnému posouzení je možno do 30. dubna 2021 hlásit projekty veřejného i soukromého sektoru zaměřené zejména na vytváření nových pracovních míst, pomoc pracovníkům při přechodu do jiných odvětví, obnovu území po těžbě uhlí či návazném průmyslu. Projekty, které projdou hodnocením a budou na úrovni kraje schváleny, bude možno následně podat do oficiální výzvy vyhlašované řídícím orgánem Operačního programu Spravedlivá transformace, a to Ministerstvem životního prostředí.

Bližší informace k Operačnímu programu Spravedlivá transformace jsou uvedeny na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Podrobnosti k výzvě včetně příloh jsou k dispozici na webu HrajemSkrajem.

Útlum těžby uhlí nás bude do roku 2036 stát 15,6 miliardy

Proces dekarbonizace je neměnný a nemine ani Českou republiku, tím spíše, že jsme na uhlí velmi vázáni. Z pohledu elektrické energie tvoří uhlí výrobu z 50%, z pohledu vytápění je to ještě více.

Celý článek ze seriálu ENERGIE A KRAJ naleznete zde.

Ukončení těžby na dole ČSA

V únoru 2021 byla ukončena těžba černého uhlí na dole Darkov a ČSA. V provozu tak v Moravskoslezském kraji zůstává pouze důl ČSM na lokalitě sever a jih.

Oficiální tiskovou zprávu naleznete zde.

Energie a kraj

Televize Polar přináší ve spolupráci s Moravskoslezským krajem nový magazín o cestě od uhlí k alternativním zdrojů, pod názvem ENERGIE A KRAJ. Jednotlivé části magazínu se zabývají tématy, které úzce souvisí s transformací našeho kraje, coby uhelného regionu. Na stránkách televize Polar jsou uvedeny vysílací časy tohoto programu a jednotlivé díly magazínu jsou zde také přímo ke zhlédnutí. U každého dílu jsou vždy stručně uvedena témata, kterým se díl věnuje.

Více informací naleznete zde.

Top