Současná uhelná a energetická situace v České republice

Uhlí hraje v České republice velmi významnou roli. Vyřešení odchodu od energetického spalování uhlí je v současnosti pro Českou republiku jednou z hlavních priorit v oblasti energetiky. Tato transformace je s ohledem na významné změny evropské energetické politiky nevyhnutelná a bude vyžadovat celou řadu systematických, postupných a rozumně plánovaných opatření, která přispějí ke splnění klimaticko-energetických cílů Evropské unie.

Strategickým dokumentem v oblasti energetiky České republiky je Státní energetická koncepce (2015), která stanovuje priority a strategické záměry státu v rámci sektoru energetiky, tak aby byly zajištěny spolehlivé, bezpečné a k životnímu prostředí šetrné dodávky energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky České republiky, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny při splnění standartních podmínek. Koncepce je vyhodnocována nejméně jedenkrát za 5 let a výsledek vyhodnocení je podkladem pro její případnou aktualizaci. Poslední vyhodnocení naplňování koncepce schválila vláda České republiky v březnu 2021 a ministru průmyslu a obchodu uložila předložit do 31. prosince 2023 návrh aktualizace Státní energetické koncepce podle závěrů obsažených v materiálu ke schválení.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu

Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu byl na začátku roku 2020 schválen Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. V tomto dokumentu je nastaven příspěvek České republiky ke klimaticko-energetickým cílům EU v oblasti snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě a zvyšování energetické účinnosti na období 2021-2030, s výhledem do roku 2050. Plán obsahuje cíle a politiky ve všech pěti rozměrech energetické unie.

Vnitrostátní plán vychází ze dvou hlavních energetických dokumentů, kterými jsou Státní energetická koncepce ČR z roku 2015 a Politika ochrany klimatu v ČR z roku 2017. Tento plán si mimo jiné klade za cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 30 % ve srovnání s rokem 2005, což odpovídá snížení emisí o 44 miliónů tun CO₂ekv.

Národní energetický mix

Národní energetický mix představuje přehled podílů jednotlivých zdrojů energie.

Graf uvádí hodnoty z roku 2022 v % poměru ročně

Zdroj: www.ote-cr.cz

Emise skleníkových plynů v ČR dle odvětví

Celková roční produkce skleníkových plynů v ČR činila v roce 2020 113,69 megatun CO₂eq*.

Graf roční produkce skleníkových plynů v ČR

Graf uvádí hodnoty z roku 2020 v megatunách CO₂eq* ročně

Zdroj: www.faktaoklimatu.cz licencováno pod CC BY 4.0

Střednědobý vývoj národního energetického mixu

Zdroje energie	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022
Sluneční	2,63%	2,88%	2,77%	2,14%	2,07%	1,66%	2,27%	1,65%	1,47%
Větrné	0,57%	0,71%	0,63%	0,45%	0,22%	0,00%	0,43%	0,00%	0,01%
Vodní	2,56%	2,67%	1,15%	1,43%	0,77%	0,44%	0,65%	0,61%	0,63%
Biomasa	2,19%	2,34%	5,57%	3,58%	3,11%	1,81%	3,40%	3,31%	3,34%
Hnědé a černé uhlí	47,05%	48,46%	50,88%	49,15%	48,81%	49,02%	42,66%	43,89%	47,50%
Zemní plyn	5,52%	6,41%	8.40%	5,45%	5,80%	7,74%	9,61%	9,89%	5,86%
Jaderné zdroje	36,28%	33,13%	30,36%	35,01%	36,88%	39,09%	40,75%	40,41%	40,95%
Ostatní zdroje	3,19%	3,40%	0,25%	2,79%	2,34%	0,25%	0,23%	0,24	0,24%

Zdroj: www.ote-cr.cz

Uhelná komise

Vláda České republiky si uvědomuje důležitost přijatých závazků v rámci klimatické neutrality, a proto zřídila jako nástroj k řešení odchodu od energetického spalování uhlí v České republice speciální poradní orgán, tzv. Uhelnou komisi. Dle Statutu Uhelné komise je její působnost vymezena na zhodnocení budoucích potřeb hnědého uhlí se zaměřením na posouzení jednotlivých velkých spalovacích zdrojů ve formě ucelené analýzy a vytvoření analýzy možností budoucího odklonu od využití uhlí ve spalovacích zdrojích.

Aktuálně pracuje Uhelná komise ve třech pracovních skupinách, které mají za úkol rozpracovat detailněji následující témata:

pracovní skupina pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí, a to v celkovém kontextu energetického mixu České republiky a ochrany klimatu,
pracovní skupina pro stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy,
pracovní skupina pro identifikaci sociálních a ekonomických dopadů.

Na svém zasedání v prosinci 2020 schválila Uhelná komise usnesení, kterým doporučuje vládě České republiky rok 2038 jako realistický rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla. Usnesení bylo předloženo na jednání vlády České republiky v lednu 2021, a to bez mezirezortního připomínkového řízení z důvodu zastoupení všech relevantních resortů přímo v Uhelné komisi. Materiál byl z programu jednání stažen a následně předložen do připomínkového řízení. Na programu jednání vlády České republiky byl opět v květnu 2021, kdy část resortů požadovala dřívější termín ukončení využití uhlí, a to v roce 2033. V rámci dosažení konsensu proto vláda České republiky vzala výstupy Uhelné komise „pouze“ na vědomí a doporučila podrobněji rozpracování a vyhodnocení podmínek, nástrojů a dopadů dřívějšího ukončení využití uhlí pří výrobě elektřiny a tepla než v roce 2038.

Zápisy z jednotlivých jednání jsou dostupné na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Členem Uhelné komise za MSK je 1. náměstek hejtmana MSK, Ing. Jakub Unucka, MBA, který svým zástupcem určil Ing. Rostislava Rožnovského, ředitele Moravskoslezského energetického centra, příspěvkové organizace.

Černé uhlí v České republice

Graf níže znázorňuje pokles produkce a stagnaci spotřeby černého uhlí v České republice od rok 2009 do roku 2022. Růst spotřeby, importu a exportu černého uhlí v roce 2021 byl způsoben zvýšenou spotřebou elektřiny oproti roku 2020 a rovněž oživením průmyslu po pandemii Covid 19. I když graf znázorňuje situaci v ČR, je produkce i spotřeba černého uhlí lokalizována majoritně v Moravskoslezském kraji, proto lze tyto údaje s minimální odchylkou použít pro Moravskoslezský kraj./p> Graf poklesu produkce a stagnace spotřeby uhlí v ČR

Graf uvádí hodnoty v miliónech tun ročně

Zdroj: www.mpo.cz